ადიპოკინი

მასალა ვიკიპედიიდან — თავისუფალი ენციკლოპედია

ადიპოკინები, ან ადიპოციტოკინები (ბერძნ. adipo-, ცხიმი; cytos-, უჯრედი; და -kinos, მოძრაობა) — ციტოკინები (უჯრედის სასიგნალო ცილები), რომლებიც გამოიყოფა ცხიმოვანი ქსოვილის მიერ. ზოგიერთი მათგანი ხელს უწყობს სიმსუქნესთან დაკავშირებულ დაბალი ინტენსივობის ანთებით მდგომარეობას ან მეტაბოლური სინდრომის განვითარებას, დაავადებათა ერთობლიობას, რომელთაც განეკუთვნება (თუმცა არ შემოიფარგლება): ტიპი 2 დიაბეტი, გულ-სისხლძარღვთა დაავადებები და ათეროსკლეროზი.[1] პირველი ადიპოკინი, რომელიც აღმოაჩინეს, იყო ლეპტინი 1994 წელს.[2] მას შემდეგ აღმოჩენილ იქნა ასობით სხვა ადიპოკინი.[3]

ადიპოკინებია:

სქოლიო[რედაქტირება | წყაროს რედაქტირება]

  1. Mancuso P (May 2016). „The role of adipokines in chronic inflammation“. ImmunoTargets and Therapy. 5 (2016): 47–56. doi:10.2147/ITT.S73223. PMC 4970637. PMID 27529061.
  2. Conde J, Scotece M, Gómez R, López V, Gómez-Reino JJ, Lago F, Gualillo O (2011). „Adipokines: BioFactors from white adipose tissue. A complex hub among inflammation, metabolism, and immunity“. BioFactors. 37 (6): 413–420. doi:10.1002/biof.185. PMID 22038756.
  3. Lehr S, Hartwig S, Sell H (2012). „Adipokines: a treasure trove for the discovery of biomarkers for metabolic disorders“. Proteomics: Clinical Applications. 6 (1–2): 91–101. doi:10.1002/prca.201100052. PMID 22213627. S2CID 19427071.
  4. Guo L, Li Q, Wang W, Yu P, Pan H, Li P, Sun Y, Zhang J. Endocr Res. 2009;34(4):142-54.
  5. MacDougald1, Ormond A. and Burant, Charles F. (September 2007) "The Rapidly Expanding Family of Adipokines" Cell Metabolism 6: pp. 159-161
  6. Monzillo, Lais U. (2003) "Effect of Lifestyle Modification on Adipokine Levels in Obese Subjects with Insulin Resistance" Obesity Research 11(9): pp. 1048-1054
  7. Christiansen T., Richelsen B., and Bruun J.M. (2005) "Monocyte chemoattractant protein-1 is produced in isolated adipocytes, associated with adiposity and reduced after weight loss in morbid obese subjects" International Journal of Obesity 29: pp. 146–150
  8. Sethi JK, Hotamisligil GS (2021). „Metabolic Messengers: tumour necrosis factor“. Nature Metabolism. 3 (10): 1302–1312. doi:10.1038/s42255-021-00470-z. PMID 34650277. S2CID 238991468.